Přihlásit se

Prodejna KVĚT opět otevřena

Prodejna KVĚT opět otevřena

Většina obyvatel Slatiňan zaznamenala změny, které se odehrály v prodejnách Květ – dočasné uzavření potravin, přesun trafiky a značné omezení sortimentu v drogerii.

Ve čtvrtek 21. března prodejna Květ, po náročné rekonstrukci,  opět otevřela a nás zajímalo, co k těmto změnám vedlo. Přinášíme Vám proto rozhovor s majitelem panem Vladykou.

„Pane Vladyko, po Slatiňanech kolují o připravovaných změnách různé informace?  Jaké změny se udály a co je důvodem?“

„Důvodů pro změny je několik. Zaprvé je to můj věk. Už dva roky „přesluhuju“. K tomu se přidává můj zdravotní stav. Jsem po operaci kyčle, do budoucna mě nemine druhá operace. Dělá mi problémy dlouhé stání, když to s námahou přeženu, večer vždy trpím. Finálním důvodem mého rozhodnutí byla ale nedávná rekonstrukce Klášterní ulice, při níž byl přímo před bočním vchodem vybudovaný ostrůvek s veřejným osvětlením. Dodavatelé (pekař, zelinář, dodavatel tisku atd.) tam teď nemohou skládat zboží a nosit ho přímo do prodejny, vše musíme tahat zezadu přes sklad. Což je sice trasa delší o „pouhých“ 30 metrů, ale když to musíte absolvovat několikrát denně s těžkým nákladem, připočtete k tomu moje zmiňované zdravotní omezení, je toho už prostě moc. Nejdříve jsem měl v plánu skončit úplně. Ale potkávali mě ve městě zákazníci, někteří přicházeli přímo do prodejny a snažili se mě přesvědčit, abych pokračoval. Nakonec jsem tedy, po dlouhé rodinné poradě, změnil svůj názor a rozhodl se vybudovat prodejnu novou, menší.“

„To jsou zcela pochopitelné důvody, rozumím. Na co se tedy mohou zákazníci těšit? Nepřijdou o svou oblíbenou dršťkovou polévku, o sekanou a další věci, na které jsou zvyklí?“

„Nebojte, nepřijdou.“ „Změny jsou následující: prostory, kde byly dosud potraviny, má v pronájmu firma PK Solvent, která provozuje řetězec drogerií Teta. Drogerie se tak vrátila zpět na své původní místo, vchází se novým vchodem, přímo z ulice T.G.M. Nám zůstal vestibul, trafika a bývalá drogerie. Z vestibulu a trafiky jsme vybudovali novou prodejnu, kterou pracovně nazýváme lahůdky. Zde bude k dostání vše, co byli lidé zvyklí kupovat u úseku – maso, uzeniny, řízky, pečené maso, již zmíněná sekaná apod. Dále tu jsou chladící boxy s mléčnými výrobky, mrazící boxy a pečivo. Vchod je z hlavní třídy T.G.M, stejně jako u vedlejší drogerie. V části bývalé drogerie zůstane trafika a z druhé je vybudovaný koloniál, kde jsou k dostání trvanlivé potraviny, např.mouka, těstoviny, nápoje, konzervy atd.“

„Pojďme zavzpomínat na vaše začátky. Jak dlouho vlastně obchod provozujete?“

„Jsem v obchodu vyučený a než jsem začal podnikat, pracoval jsem jako vedoucí obchodu v současném G centru. Stejně jako mnoho ostatních lidí jsem v 90. letech hledal způsob, jak začít pracovat sám na sebe. Když se v roce 1991 naskytla příležitost tyto prostory, sehnal jsem prostředky a šel do dražby, kterou jsem vyhrál. Místo prodejny drogerie, která tu byla, jsme vybudovali potraviny a ze skladů za prodejnou vybudovali novou drogerii.„

„Fungujete jako rodinná firma. Spatřujete v tom výhody nebo spíš nevýhody?“

„Jednoznačně to vnímám jako výhodu. Už jsem se zmínil, že rozhodnutí pokračovat padlo po rodinné poradě. A tak to fungovalo vždy. Nejsem na to sám, věci se lépe řeší v rodinném kruhu. Samozřejmě to není vždy růžové. Když je nedostatek zaměstnanců, musí rodina zabrat. Syn Petr mi například pomáhá už od svých 15 let. I v době, kdy hrál ligu, v obchodě pracoval. Dcera Jana se u mě vyučila a od té doby je součástí týmu.“

„A co zaměstnanci? Zmínil jste jejich občasný nedostatek. V dnešní době je rekordně nízká nezaměstnanost, potýkáte se v této oblasti s nějakými problémy?“

Současnou nízkou míru nezaměstnanosti jsme velmi pocítili. Je velkým problém sehnat kvalitní a loajální zaměstnance. Navíc dříve, v porevolučních dobách, byla taková euforie, že bylo „in“ pracovat u soukromníka, lidi si toho vážili. Dnes hodně lidí utíká do státního sektoru.“

„Některé prodavačky jsou u vás již řadu let. Můžete zmínit konkrétně počet a jak dlouho u vás pracují?“

„Ano, rád bych zmínil především Marušku Jeřábkovou a Lenku Jonášovou, které byly u zrodu prodejny před 27 lety a zůstaly až dodnes, za což bych jim rád takto veřejně poděkoval. Obě dámy dosáhly nároku na odchod do důchodu a to byl vlastně další impuls, proč jsem chtěl skončit. V průměru se měnili tak tři zaměstnanci ročně. Když to vynásobíme 27 lety a připočteme k tomu první dvacítku zaměstnanců, dostaneme se ke stovce.“

„Můžete zhodnotit, jak se změnily podmínky pro podnikání od dob, kdy jste začínal?“

„Podmínky se dost změnily…neúměrně vzrostla administrativní zátěž. Potřebujete mnohem více různých povolení a potvrzení. Pro každé musíte na jiný úřad, kde za každými dveřmi sedí úředník, který má na starosti a zná jen to svoje. Ale podnikatel musí hlídat všechno sám, jakmile něco nemáte, je problém na světě. Neznalost neomlouvá. Opět musím zmínit rodinu, nebýt jí, sám bych to dělat nemohl.“

„Jako jedna z výhod a důvod, že se vám daří, je pravděpodobně to, že znáte svoje zákazníky, nejste anonymní supermarket. Souhlasíte?“

„Stoprocentně. Znám svoje zákazníky, oni znají mě. Mají k nám důvěru a my se snažíme vycházet jim vstříc. Ten vztah se musí dlouho a pečlivě budovat. Neznám dovolenou, jsem tu stále pro lidi. Tím si nechci stěžovat, dělám to proto, že mě to baví. Manželka to naštěstí toleruje.“

„Závěrem se vás chci zeptat, jestli máte nějaká přání nebo očekávání?“

„Těším se na to nové. Chci obchod zaběhnout, dát vše do pořádku, abych to mohl předat dětem a aby tak mohla být zachována rodinná tradice. Zároveň bych se chtěl omluvit všem zákazníkům za nepříjemnosti a komplikace, které jim současná situace přinesla a hlavně poděkovat za jejich dlouhodobou přízeň. Budeme se snažit o to, aby byli maximálně spokojení.“ 

 

 

 

Naposledy změněnopondělí, 01 duben 2019 06:02

6°C

Slatiňany

Cloudy

Humidity: 80%

Wind: 22 km/h

Banner 468 x 60 px