Přihlásit se
Zdeněk Jirásek

Zdeněk Jirásek

Běželi i v dešti a nevzdali to

V sobotu 5. října se uskutečnila 36. SLATIŇANSKÁ HODINOVKA na dráze.

Od rána pršelo a pršelo. Jedna z posledních škvárových drah v republice se proměnila v černý mazlavý močál.  Bylo na vážkách, zdali se vůbec poběží, někteří  přihlášení běžci nakonec ani nepřijeli, ale přesto se na startovní čáru postavilo 11 závodníků včetně tří žen.

Závod to byl krásný. Po pěti minutách se všichni proměnili v černochy a každý si na sobě nesl aspoň kilo naší vzácné škváry.  Těžké podmínky ubraly každému z výkonu určitě dvě, tři kola.  O to více vyniká výkon Lukáše Maiera (na úvodním snímku), který naprosto suverénně zvítězil. Velice kvalitní byl i výkon Elišky Lomozové. V závodě běžel i starší žák Vojta Jirásek, mladší Jaromír Jelínek a teprve jedenáctiletá Míša Jelínková. Nevzdal nikdo, všichni dokončili se ctí a zdraví. Kromě diplomů si každý odnesl domů i nezapomenutelný zážitek.

MUŽI

  1. Lukáš Maier 78 AK Slatiňany               15.645 m
  2. Vladimír Urválek 91 AK Slatiňany         13.524
  3. Petr Novák 78 Chrudim                        13.200
  4. Vojtěch Jirásek 04 AK Slatiňany           12.115
  5. Jaromír Jelínek 06 KRB Chrudim          11.536
  6. Jaromír Jelínek 77 KRB Chrudim          11.405
  7. David Blažek 75 AK Slatiňany               11.228
  8. Zdeněk Petržílek 55 KRB Chrudim       10.600

ŽENY

  1. Eliška Lomozová 88 AK Slatiňany         12.828 m
  2. Michaela Jelínková 08 KRB Chrudim     11.135
  3. Hana Jelínková 81 KRB Chrudim             9.31

bci

  • Zveřejněno v Sport

Laskavý večer Poezie s kytarou

Ve čtvrtek 10. října se od 19 hodin koná 172. Laskavý večer ve Společenském domě ve Slatiňanech.

Poezie s kytarou

Václav Fikrle - recitace

a

Jan Paulík - kytara

Fráňa Šrámek, Václav Hrabě, Vítězslav Nezval,  Jacques Prévert a další známí básníci

Vstupné 60 korun

V ceně je i malé pohoštění vínem, čajem a kávou

Lístky si můžete koupit v předprodeji v městské knihovně (469 660 239) nebo pokud budou, tak na místě.

  • Zveřejněno v Kultura

Kabeláčův mlýn jako nový kulturní dům

Že Slatiňanům chybí důstojný kulturní dům není sporu. Máme Sokolovnu, která je primárně určena k jiným než kulturním akcím a navíc patří Sokolům, a pak je tu Společenský dům s kapacitou asi 70 lidí (při stolové úpravě), což je pro mnohé akce nedostatečné, chybí šatny, dovnitř proniká hluk z venku, uprostřed sálu stojí sloup, který výrazně snižuje kapacitu, no zkrátka není to důstojný kulturní stánek, i když zaplaťpánbu za něj.

Nyní svítá Slatiňákům naděje, že se dočkají moderního kulturního domu, jelikož se (snad) bude rekonstruovat již léta pustnoucí Kabeláčům mlýn kdysi ohyzdně dostavěn do dnešní podoby. Všechny architektonické návrhy vypadají pěkně, některé dokonce velmi pěkně. Alespoň zvenku. Jak to bude vypadat uvnitř a hlavně jak to bude funkční, to se ukáže.  Dovoluji si přednést několik poznámek a nápadů. Nevěřím, že je na ně pozdě. Nejde o žádné stavební záležitosti, jsou to spíše vnitřní detaily. A vždy se dá, pokud je vůle a pokud nejde o nějakou zásadní stavební záležitost, na projektu něco trochu upravit. Případné námitky, že se s tím v této fázi (dávno před zahájením rekonstrukce) už nedá nic dělat, samozřejmě nelze brát vážně.

Tak předně, čemu by měl KD sloužit. Mělo by tam bez problémů jít pořádat divadelní představení, taneční vystoupení, přednášky, promítání filmů, koncerty, besedy, výstavy, plesy apod. Z toho plyne několik nezbytností. Sál musí být dostatečně velký a musí mít vyvýšené podium, avšak nižší než je Sokolovně.  Avšak je třeba počítat i s tím, že některé akce budou spíše klubové, komorní a přijde třeba 20 nebo 30 diváků. Když budou sedět ve velkém sále, budou tam ztracení a velké prázdné prostory kolem budou působit nepříjemně. Z toho plyne, že velký sál by měl jít rozdělit zatahovací stěnou, nebo ještě lépe dvěma, aby se s počtem míst dalo operativně pracovat i těsně před začátkem pořadu podle počtu lidí. Ideální by bylo, kdyby tam byla i jakási klubovna, kde by mohly probíhat třeba autorská čtení, besedy, schůzky či menší hudební recitály.

Pochopitelně musí jít udělat jak stolová (kavárenská) úprava, tak i klasické řady jako v kině.

O tom, že tam musí být šatny se vším, co v nich má být (WC, sprcha, zrcadla …) snad není třeba mluvit, s tím jistě všichni architekti počítali. Ideální by bylo, kdyby pánská a dámská šatna byly spojeny dveřmi, aby se účinkující muži a ženy mohli před vystoupením domlouvat, popř. si ještě něco zkusit.

Rovněž asi není třeba zdůrazňovat osvětlení a ozvučení.

Předpokládám, že nezbytnou součástí každého moderního kulturního zařízení je i nějaká kavárnička. Ta by sloužila k posezení i k přípravě kávy a jiného občerstvení třeba při Laskavých večer, vernisážích, ale i jiných akcích. V kavárně na chodbách, případně i na schodišti by měly jít pořádat výstavy obrazů, keramiky apod. To znamená, nějaké lišty na zavěšení obrazů a police na výrobky z keramiky.

A pak ještě jedna záležitost nekulturní, avšak nezbytná. KD jistě bude mít svého správce. Ten by asi měl být i dramaturgem a musí mít nezbytné zázemí. Nejen kancelář, ale i nějakou dílničku s ponkem, svěrákem a potřebným nářadím. A pochopitelně tam musí být i nějaké skladovací prostory, ale i to je snad samozřejmost.

Moc bych přál všem lidem ze Slatiňan a okolí, aby si co nejdříve mohli užít hodnotný kulturní zážitek v nových, moderních, krásných a plně funkčních prostorech Kabeláčova mlýna. Sám bych se toho rád dožil.

 

  • Zveřejněno v Kultura

Slatiňanská rarita = škvára

Ve Slatiňanech funguje už od roku 1941 atletický klub. Zažil si mnoho slavných okamžiků. Koncem 50. a začátkem 60. let se na zdejším stadionu (otevřen v roce 1956, do té doby se závodilo za Sokolovnou) konala slavná Velká cena, na které závodili atleti z celého světa. Např. rekord stadionu ve skoku do výšky drží olympijský vítěz (Řím 1960 – 212 cm) Robert Šavlakadze, který u nás v roce 1961 skočil 202 cm. Skákalo se už za tmy a kolem sektoru postavili pořadatelé několik motocyklů, které svými reflektory  osvětlovaly rozběh a doskočiště – rozuměj hromadu písku. Pochopitelně se tehdy skákalo stredlem (flop se poprvé předvedl Dick Fosbury až na OH v Mexiku 1968). Šavlakadze by  asi skočil  výš, ale  na slatiňanských stojanech už laťka výše zvednout nešla.

 

Po letech bez velkých závodů se VC obnovila v roce 1987 a vydržela do roku 2001.  Závodila u nás řada špičkových reprezentantů a medailistů z vrcholných soutěží, m.j. diskař Imrich Bugár, půlkařka Ludmila Formanová, vytrvalec Jan Pešava, závodili u nás běžci z Keni, Ukrajiny, Polska …

Na závody chodilo mnoho diváků, v nejlepších letech se vstupné vybralo od pěti set lidí, a připočteme-li k tomu závodníky, jejich trenéry a řadu čestných hostů, bývalo na stadionu kolem tisíce lidí.

To je ale dávná historie. Už léta se u nás žádné atletické akce, s výjimkou běžecké hodinovky, nekonají. Důvod je jasný. Škvárová dráha. Světe div se, ale Slatiňany jsou  dnes už jediným fungujícím atletickým oddílem v republice, kde ještě není umělá dráha! Závodit dnes na škváře, to je jako bychom chtěli po hokejistech, aby hráli na rybníku. A bohužel to zatím nevypadá, že by se něco mělo změnit. Zatím se podařilo vybudovat jen nové sektory za 5 miliónů korun, běžecká dráha by stála nejméně 10 miliónu. A na to SK Spartak, který je vlastníkem celého areálu nemá ani peníze ani chuť se to toho pouštět. Vedení Spartaku má jedinou a jasnou prioritu a tou je fotbal. Atletika je popelkou, která je spíše trpěna než podporována. Již několikrát se konala jednání mezi Spartakem a městem o převodu celého areálu pod město, ale nikdy to nedopadlo. Prakticky všechna velká sportoviště v republice patří pod město, Slatiňany jsou v tomto raritou. Přitom dráha není to jediné, co by potřebovalo rekonstrukci. Aby se to někdy změnilo, muselo by změnit v první řadě myšlení lidí. Město by muselo být ochotné sportoviště převzít a Spartak ho předat. Tak uvidíme, dojde-li k tomu někdy. Zatím budou atleti chodit domů začernění a občas se škvárou pod kůží.

Komentář k fotografíím:

Na úvodní fotce má číslo 24 má Ruda Jun, v 90. letech jeden z nejlepších českých maratonců s osobním rekordem 2:16, který dlouhé roky patřil k největším oporám slatiňanského družstva mužů v KP

Sprinter Tomáš Pilař byl mnoho let králem sprintů v KP

  • Zveřejněno v Sport
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

18°C

Slatiňany

Mostly Sunny

Humidity: 50%

Wind: 4 km/h

Banner 468 x 60 px