Přihlásit se

Platit nebo neplatit, ptá se radnice poněkud populisticky

Městský úřad Slatiňany položil občanům na svém oficiálním Facebookovém profilu záludnou otázku:„Platit nebo neplatit?“

Bez ohledu na to, čeho se otázka týká, si troufám odhadnout výsledek takovéto „ankety“.   

Dotazem město doprovodilo odkaz na článek uveřejněný na iDNES, který si můžete přečíst ZDE.

Článek se týká zpoplatnění části zámecké zahrady ve Slatiňanech. Ihned po uveřejnění se rozproudila diskuse občanů. Netuším, jestli všichni diskutující četli onen článek. Některé podezřívám, že prostě jenom odpovídají na otázku a přiklání se tedy k oblíbenému stanovisku: „rozhodně neplatit a nejlépe nikde a za nic“.

Část diskutujících si možná také nepřečetlo, že park zůstane plně průchozí a zcela zdarma se můžete procházet celým parkem až nahoru ke „klapačce“. Zcela bez poplatku budeme moci i nadále na 7 hektarech parku vozit kočárky, sednout si na lavičku, běhat, kochat se stromy, hrát hry, mít rande, nadávat na kastelána nebo poslouchat ptáky, pít víno a relaxovat….

Zároveň hodně diskutujících pochopilo, že nic není zdarma, ocenilo nákladnou rekonstrukci zámku a parku a symbolickou částku na údržbu rádi přispějí.

Jedna z diskutujících si myslí: „Pan kastelán je muž na správném místě, oceňme jeho snahu tu zanechat park a zámek pro další generace. Vzpomeňte si, jak to tam vypadalo před jeho nástupem, kdy park sloužil jako „káliště“ pro psy a dětské hospodářství jako azyl pro bezdomovce. Kdyby to zůstalo při původní údržbě, tak by maminky s kočárky parkem neprošly a cesty by nebyly ani vidět. Všichni slatiňanští občané by se měli chytnout za nos a neřešit hloupých 30 korun.“

dtsk hosp

Zpoplatněná by měla být pouze ta část zahrady, která bude nově oplocená a bude chránit novou výsadbu dřevin, okrasných květin, vodní prvky, dětské hospodářství, voliéry a mnoho dalšího nákladně opraveného, nově vybudovaného. Prostě vše, co stálo obrovské úsilí a nemalou investici a co by mělo zůstat co nejdéle funkční a krásné pro nás pro všechny, a to stojí peníze. Hodně peněz.

V této části zahrady si budeme moci za pěkného počasí zapůjčit v ceně vstupného lehátko, procházet se po upravených cestičkách mezi kvetoucími záhony růží, kvetoucími keři, zamířit k jezírku, usednout do stínu altánu….prostě za 30 Kč nebo roční stokorunovou permanentku užívat nadstandard této části parku.

jezrko2

Otázkou zůstává:

Proč se radnice zabývá něčím a pokládá dotazy na zpoplatnění nebo nezpoplatnění něčeho, co městu nenáleží?

Zámek i přilehlý park je státní a kompetence platby vstupného náleží Národnímu památkovému ústavu. Nejedná se o městský park, zámecká zahrada není v majetku obce. Bylo by pochopitelné, kdyby radnice zasahovala v momentě, kdyby se plánovalo zpoplatnění celého parku bez možnosti volně projít. Ale to rozhodně není tato situace.

Proč radnice zvolila tuto diskutabilní formu otázky na Facebooku a jakou to má pro radní vypovídající hodnotu?

Proč radnice zbytečně víří vášně mezi občany?

Proč radnice neocení náročnou rekonstrukci, která nemá v historii Slatiňan obdoby a není Národnímu památkovému ústavu a správci zámku i třeba jenom morálně nápomocna?  

Proč občané nerozhodují o výši vstupného na Švýcárnu nebo na plovárnu? Ty jsou v majetku města a nezdá se, že by o tom chtěla radnice s občany diskutovat.

Vlastně neexistuje ani jedna situace, kdyby v otázkách zpoplatnění čehokoliv dala radnice občanům prostor se vyjádřit.  

Proč radnice nepokládala otázky platit či neplatit například při zavedení poplatku za užití parkoviště u Městského úřadu? Pokud zvolím nejčastější argumenty diskutujících, tak zde se přece také nikdy neplatilo, mohli zde zdarma parkovat maminky, důchodci, prostě všichni. A najednou je zde z rozhodnutí radnice automat a chce peníze.

Možná by se mohl kastelán na stránkách zámku zeptat lidí, zda by si nepřáli zrušit vybírání poplatku za svoz komunálního odpadu. Sice to není v jeho kompetenci, ale peprná diskuse by se jistě rozpoutala.

Upozorňuji, že toto je nadsázka. Všechny poplatky mají své opodstatnění. Je to pouze ilustrace toho, že se to jeví jako zcela zbytečný a populistický krok radnice ve věci, která se chodu města bezprostředně netýká. Zavedení symbolického vstupného do části parku s možností si koupit celoroční permanentku není pro nikoho limitující a všichni máme možnost volby.

Buď zaplatím a užiju si hezký den, tak jak si ho užívala na svém slatiňanském panství třeba kněžna Vilemína a její rodina. Zároveň mě může hřát pocit, že tak trošku přispěji na nákladnou údržbu neskutečně krásné části zámeckého parku.

Nebo projdu zcela zdarma velkou část zahrady a budu pokračovat třeba na Kočičí hrádek nebo na Monaco, kde utratím ušetřených 30 korun.   

Zpoplatnění vstupu do části parku řešila rada města na své schůzi již 29. dubna letošního roku, kde vyjádřila svůj nesouhlas se zavedením vstupného.

Radní tak rozhodli, i přestože Město Slatiňany na údržbu zámeckého parku nikterak finančně nepřispívá. Všichni víme, kolik problémů přináší sucho a jak se daří nebo spíše nedaří se za stávající klimatické situace starat o dřeviny ve městě.

Proto si asi umíme představit, jak náročné je pečovat o 16 hektarů zámeckého parku s vražednou kombinací sucha, které tak dobře spolupracuje s kůrovcem. Jak dopadne park, když budou chybět peníze na jeho údržbu?  

O stanovisko jsme požádali zastupitele Daniela Vychodila, který říká: „Když jsem se poprvé dozvěděl, že se má zavést vstupné do části obnovovaného zámeckého parku, nebyl jsem u té představy nikterak nadšen. Dospívání jsem prožil zčásti právě v této části parku, kde jsme se s přáteli nejprve pod hlavičkou ochránců přírody a později jako skauti snažili pomáhat tehdejšímu kastelánovi panu J. Havlíčkovi s údržbou „chaloupek“ i parku. Sázeli jsme stromy, pleli cestičky, občas pronásledovali vandaly. Bohužel už tehdy bylo těch případů vandalství docela hodně. Dnes je park za velkých nákladů renovován do původní podoby, ve které existoval v určitém období v minulosti. Zároveň se zde pro návštěvníky rozšiřují možnosti vyžití. Návrh zavést roční permanentky pro placenou část parku považuji za rozumný kompromis, jak přispět na údržbu zámecké zahrady a zároveň nemuset platit při každé návštěvě. Zároveň jako zastupitel podotýkám, že rozhodnutí o placení či neplacení není v kompetenci města. Jedná se o rozhodnutí Národního památkového ústavu.“

Obdobně se k otázce zpoplatnění staví zastupitelka Kamila Picpauerová: „Rozhodně patřím ke skupině těch, kteří se vstupným do části zámecké zahrady souhlasí. Nevidím v tom problém, navíc, každý má možnost zajít do části, která je zdarma. Město by mělo mít zájem na tom, aby park vzkvétal a to bez peněz půjde sotva.“

Návštěvníci prohlídek, které se konaly letos v září v rámci Dnů evropského dědictví, byli zámkem a zahradou okouzleni. Viděli, že již nyní je zámek a park v takovém stavu, že je jisté, že po dokončení to bude naprostá turistická bomba a chlouba Slatiňan.

Buďme pyšní na to, co ve Slatiňanech vzniká a ponechme dokončení a péči o zámek a park v rukou odborníků tedy Národnímu památkovému ústavu. A přejme si, aby radnice v této poněkud zbytečné kauze nezatápěla pod kotlem, ale aby spíše přispěla ke zklidnění situace.

A věřte, že o Slatiňanech bude v souvislosti se zámkem po jeho kolaudaci na jaře 2020 hodně slyšet, což bude jistě ku prospěchu celé obci.

 

Nejčastější otázky a odpovědi k rozsáhlé obnově zámeckého parku a jeho plánovanému zpřístupnění v roce 2020 si přečtěte na webových stránkách zámku.

 

  • Zveřejněno v Politika

Proměny zámeckého parteru ve Slatiňanech

Zahradní parter před jižním průčelím slatiňanského zámku tvořil vždy zásadní součást pohledu na zámek ze zámecké zahrady v hlavní kompoziční ose. Majitelé zámku si proto nechali záležet na tom, aby toto místo bylo jedním z nejestetičtěji působících v rámci celého areálu. Obrázek v záhlaví článku pochází z roku 1905.

Proměny parteru můžeme sledovat postupně od poloviny 18. století, kdy v jeho dnešních místech byl příkop s mostem vedoucím do tehdy barokně upravovaného zámku v majetku Jana Adama knížete z Auerspergu. Situaci znázorňuje hraniční mapa panství z roku 1753.

obr. 2 rok 1753 hranin mapaPřed mostem se nacházela zeď obíhající zámek se vstupní branou a směrem k jihu velký hospodářský dvůr, jehož základy byly nalezeny při výkopu nového vnitroareálového vodovodu v roce 2018. Na sklonku 18. století byl dvůr odstraněn, budovy rozhrnuty, terén srovnán a započalo zakládání zámeckého parku, které inicioval nový majitel Karel kníže z Auerspergu. Na obrázku pohled na jižní průčelí, Johann Venuto 1796. obr. 3 rok 1796 Johann Venuto

Park se rozkládal nejprve na deseti hektarech, od poloviny 19. století na hektarech 26 s navazující 1200 hektarů velkou Slavickou oborou. Jižní průčelí i nadále po vzniku zahrady tvořilo hlavní vstupní část do zámku, a to až do romantických přestaveb v 50. a 60. letech 19. století, kdy byla otočena dispozice a příjezd již nebyl od západu – od stájí, ani od východu – obr. 4 rok 1802 Josefina Malovcovod řeky, jak je vidět na akvarelu Josefiny Malovcové z roku 1802 a plánech stabilního katastru. obr. 5 stabilni katastr 1839

 

 

 

 

 

 

 

 Nově se příjezd uskutečňoval sice od západu, ale u stájí se stočil směrem k nádvoří. Stav před touto proměnou nám zanechal na obrázku sám stavebník – Vincenz Karel kníže z Auerspergu. V roce 1845 namaloval jižní průčelí s balkonem, vikýři, stahovací markýzou, průjezdem, příjezdovou cestou a květinovým okrasným záhonem.

malba

Je tedy  zřejmé, že v první polovině 19. století byl zahrnut příkop a zasypán i most. Tímto krokem kníže získal nový prostor přímo přiléhající k zámku. Mohl tak postupně vybudovat soukromé zákoutí, ve kterém se život v domě prolínal s životem v zahradě. Další úpravy byly konány za již zmíněné romantické přestavby. Patrně s cílem získat více soukromí bylo její součástí i zrušení průjezdu a otočení dispozice. Druhá polovina 19. století přinesla i velké změny na fasádě, před kterou byl předsazen balkon, a to jak z jižní (již v první polovině 19. století), tak západní strany a na střechu přidány novogotizující vikýře. Ty byly spolu se západním balkonem odstraněny ve 40. respektive v 50. letech 20. století. Jejich návrat se postupně odehrává nyní v roce 2019. Konec předminulého století přinesl úpravy v podobě navýšení terasy před jižním průčelím, po roce 1886 doplněné o dvě schodiště.

obr. 7 rok 1886 schodit do parku Josef Kristen

 Historický plán vodovodu z roku 1887 v těchto místech zachycuje kruhovou kašnu, kterou se však ale nepodařilo prokázat a je tedy otázkou, zda vůbec někdy vznikla. obr. 8 Ferdinandv vodovod 1887detail

Ferdinandův vodovod plnil velmi důležitou roli pro prováděné úpravy - přiváděl do areálu životadárnou tekutinu, které se v zahradě mnoho nedostávalo, a to díky absenci přirozeného potoka a umístění zahrady na terase vysoko nad řekou. Bez dodávané vody by nebylo možné se o výsadbu náležitě postarat, čehož si byl kníže František Josef z Auerspergu vědom. Potrubí starého vodovodu se stále nalézá v zemi, není již funkční, ale tehdy se jednalo o velmi zdařilé technické dílo. Kašnu sice nemáme prokázánu, co je však zcela jisté, je tvar cest a záhonů, které byly součástí předposledních zahradních úprav na přelomu 19. a 20. století.

Výrazná krupna, kruhový homolovitý záhon s květinami, vybavený slunečními hodinami, v letních měsících navíc se subtropickými rostlinami z oranžerie, buxusová manžeta, záhony růží, hortenzií a dokonce banánovníky. Zachyceno na obrázcích níže.

obr. 9 slunen hodiny rok 1905

obr. 11 rok 1899

Hlavnímu pohledu na zámek z pravé strany ještě dominovala mohutná borovice vejmutovka, která byla znovu vysazena v roce 2015. Na historických fotografiích zde velmi často nalezneme členy knížecí rodiny, kteří tuto zcela soukromou část využívali k posezení v zahradním nábytku, a to dokonce i ve večerních hodinách, neboť terasa byla vybavena i dvěma lampami na elektřinu, a to již před rokem 1906.

obr. 12 rok 1906 Auerspergov na terase

Tato zahradní úprava v okleštěné podobě (postupně se rozpadající po roce 1945) se před zámkem nacházela až do 80. let 20. století, kdy byla zcela zlikvidována, stejně jako již dříve úprava ze 40. let 20. století – „kamenná zahrada“ z autorského pera Josefa Vaňka, významného českého zahradního architekta začátku 20. století z Chrudimi.

obr. 13 Pohled do parku 1915

 

 

 

 

 

obr. 14 kamenn zahrada rok 1944 

 

 

 

Tuto kamennou zahradu objednala poslední zámecká paní Blanka z Trauttmansdorffu a dokladem její existence je série několika fotografií v jejích denících. Přísavník pětiprstý pokrývající balkon jižního průčelí byl po II. světové válce nahrazen vistárií čínskou, jejíž dřevnaté části v průběhu let zcela zdeformovaly jeho nosnou konstrukci a treláže. Balkon byl obnoven až v letech 2010-2013 (první rekonstrukce této části zámku od války!). Dnes je, sice bez treláží v patře a markýzy, vyveden opět v původním zeleném nátěru, avšak porostlý pnoucími růžemi, které svou červenou barvou květu vhodně doplňují barevné řešení fasád, na kterých nalezneme cihlově červené akcenty.

obr. 15 rok cca 2000

Areál by nikdy nemohl fungovat bez svých zahradníků, můžeme zmínit například Franze Worla, který zřejmě vymyslel současnou kompozici parku v polovině 19. století nebo zahradníky, kteří se starali o zahradu po velkých úpravách kolem roku 1900 – Johann Mrkvička (*1871), Johann Foršt (*1883) či Bohuslav Šebek (*1903), nebo hlídač parku pan Josef Žalud (*1878), který dohlížel nad pořádkem ve veřejné přístupné části zahrady, a zcela jistě mnoho dalších. Po II. světové válce docházelo k postupnému snižování intenzity údržby, nedostatku financí, vandalismu, a bohužel také k rozkrádání květin, sazenic, které často ani nebyly již nahrazovány, neboť by byly znovu odcizeny. Zahrada tak byla zjednodušována, trvale odemčena a vymizelo z ní spousty druhů často cizokrajných rostlin.

V letech 2017-2019 je postupně zámeckému parteru navracen jeho reprezentativní vzhled, obnoveny jsou cesty, navíc přidána i nová automatická závlaha, doplněny záhony a v letních měsících budou opět před jižním průčelím palmy a další subtropické rostliny doposud uschované v zámeckém skleníku. Přibydou také nové lavičky, lehátka, stolky a další parkový mobiliář.

obr. 17 rok 2019 obnova parteru

obr. 16 rok 2019 obnova parteru a zmku

  • Zveřejněno v Kultura
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

18°C

Slatiňany

Mostly Sunny

Humidity: 50%

Wind: 4 km/h

Banner 468 x 60 px