Přihlásit se
Jana Švecová

Jana Švecová

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Aliquam eleifend eleifend adipiscing. Quisque purus tellus, volutpat ut luctus eu, egestas quis nibh. In molestie dignissim lacinia. URL internetové stránky: http://www.gavick.com

O obnově zámeckého areálu přednášel pan kastelán

V úterý 15. října se Společenský dům ve Slatiňanech zaplnil zájemci o informace týkající se probíhající rekonstrukce zámku a přilehlého parku.

Ing. Jaroslav Bušta, kastelán zámku, okomentoval na 450 promítaných fotografií a dle jeho slov ani zdaleka neřekl vše, co plánoval zmínit a co si připravil. Příjemná atmosféra přednášky nabitá zajímavostmi se nakonec protáhla na 2,5 hodiny. Nevyhýbal se ani nepopulárnímu tématu rozdělovacího plotu a zpoplatnění části areálu. Více si můžete přečíst v článku ZDE.

Pan kastelán na závěr uvedl:“ Jsem opravdu rád za tuto příležitost vystoupit před veřejností. Nad tou spoustou fotek jsem si uvědomil, kolik se toho na zámku změnilo a jak dlouhou cestu jsme v rámci rekonstrukce urazili. A věřím, že to nebyla poslední přednáška, kdy jsem si mohl s posluchači vyprávět o opravách a změnách na zámku.“

Tak jako na úvodním obrázku to v zámeckém areálu již zdaleka nevypadá a vše směřuje ke zdárnému závěru. Dokončení všech prací je plánováno na jaro příštího roku.

  • Zveřejněno v Kultura

Divadelní spolek Ty-já-tr Slatiňany sklidil zasloužený úspěch

Hra podle scénáře Ivy Ryzové „Baťoh plnej štěstí“ měla veřejnou generálku pro rodiče a sponzory poslední zářijovou neděli na malé scéně divadla K. Pippicha. Všechna místa v hledišti byla obsazená a někteří dokonce i stáli. Intenzivní přípravy nově založeného divadelního spolku se po pětiměsíčním úsilí zúročily hraním před publikem.

V následujících dnech ji divadelní spolek Ty-já-tr Slatiňany hrál ještě šestkrát pro děti z pátých až devátých tříd ze sedmi základních škol (ZŠ Slatiňany, ZŠ Seč, ZŠ Nasavrky, ZŠ Heřmanův Městec, Waldorfská škola Pardubice, Gymnázium Chrudim a Gymnázium Skuteč).

Zakladatelkami slatiňanského spolku Ty-já-tr jsou tři ženy, které se potkaly a zjistily, že je pojí stejná touha. Jsou to Iva Ryzová, Petra Čejková a výtvarnice Jarka Hošková.

ty j tr4

O vzniku spolku a dalších členech si můžete přečíst článek ZDE.

Jaká poselství měla hra Baťoh plnej štěstí pro diváky?

Použiji slova výtvarnice Jarky Hoškové: „ Děti hrají dětem o tématech, o kterých se v jejich okolí příliš nemluví. Která jsou v záplavě zpráv a událostí zasunuta někde v pozadí s nálepkou příliš naivní, pozitivní, tak, jako pravda a láska. Když se však podíváme kolem sebe, vidíme, jak moc svět kolem nás potřebuje lidskost, solidaritu, přátelství, soucit, sounáležitost, snad více, než kdy jindy..“

Sama autorka hry Iva Ryzová říká:  „Dobu přípravy jsme prožívali s velkým zápalem a nadšením. To nás neopustilo ani během sedmi  představení. Naopak v průběhu hraní pro publikum se radost s přibývajícími pozitivními ohlasy prohlubovala, ke konci se k tomu ještě přidávala obrovská vděčnost, ale také smutek, že už se blížíme k poslednímu představení.“ 

S dotazem, jak se představení líbilo, jsme oslovili paní učitelku druhého stupně ZŠ Slatiňany paní Markétu Kopáčkovou:“ Musím říct, že to bylo opravdu kouzelné. Líbily se mi výkony herců, dětských herců, hudební ztvárnění. Jako učitelka výtvarného oboru jsem ocenila krásné kulisy,  nápadité a propracované detaily například, že hodiny tikaly, v pokoji byla lampa... Musím přiznat, že zvolené téma představení bylo skvělé, střídaly se dojemné momenty, které mi vháněly slzy do očí, se scénami, které byly vtipné. “

Na dojmy jsme se zeptali také paní učitelky Petry Krobotové, která učí v Pardubicích sedmou třídu Základní školy Waldorfské. Paní učitelka nám řekla: „Představení v dětech vyvolalo silný dojem, v hodinách jsme si pak o něm ještě povídali. Děti cítily potřebu konkrétně pomoci, a tak jsme zašli na poštu a složenkou poslali částku, která nakrmí jedno africké dítě na celý rok. Děti byly šokované, jak malou částkou mohou přispět a přesto pomoci. Děkujeme za možnost opět si uvědomit a srovnat vlastní hodnoty v souvislosti se situací na druhé straně kontinentu naší země.“

Ty j tr2

V divadelní hře byli důležitou součástí dětští herci. Proto jsme oslovily dvě sestry Janu a Lucku a zeptali se jich, jak se jim hrálo. Obě přiznaly, že zpočátku měly trému, která je v průběhu hraní opouštěla. Devítiletá Lucka nebyla na pódiu poprvé, zkušenosti má z vystupování z folklorního souboru Sejkorky a tanečního kroužku. Starší ze sester Jana oceňuje legraci, kterou zažila při zkouškách s ostatními a dobrý pocit z nabytých zkušeností. Zároveň dodává, že by v hraní ráda pokračovala i nadále.

Pro divadelní soubor nebylo smyslem jenom samotné hraní a zábava. Kromě toho, že do toho investovali svůj vlastní čas, svoji energii, svoje emoce a myšlenky, které se snažili předat divákům, tak je tu ještě jeden obdivuhodný aspekt představení. Dokázali sehnat dostatek sponzorských prostředků, aby mohli výtěžek z představení poslat na charitativní organizaci Mary´s meals. Ta zajišťuje jedno teplé jídlo denně dětem v nejchudších oblastech světa, které přijdou do tamější školy.

Soubor dokázal solidaritu, o které také pojednává tato divadelní hra realizovat právě tímto konkrétním příkladem. Motivaci k zamyšlení nad těmito hodnotami nám Ty-já-tr rozhodně  předal. Děkujeme a k úspěchu představení gratulujeme. 

  • Zveřejněno v Kultura

Přijela parním vlakem a vypadala jako před 100 lety

Jakmile se chrudimský fotograf Marek Nečina dozvěděl, že se chystá oslava 120 let chrudimských lokálek, a že budou jezdit historické vlaky, chtěl využít této vzácné příležitosti na dobové focení. Neváhal a zavolal příležitostné fotomodelce Vandě Rektorisové. Probrali spolu různé varianty kostýmů a doplňků, Vanda se postarala o líčení a účes. Na slatiňanské nádraží dorazila jako obvykle včas a připravená. Ani déšť, který byl v sobotu místy velmi vydatný, je neodradil a nakonec i na chvíli ustal a počasí jim umožnilo fotit i venku.

vanda4

Chrudimí historický vlak pouze projížděl, zatímco na nádraží ve Slatiňanech celou hodinu stál. Pro Vandu mělo focení na tomto nádraží i hlubší význam. Děda z maminčiny strany byl přednosta železniční stanice a sloužil i ve Slatiňanech. 

Na nádraží focení v dobovém oblečení vyvolalo mezi cestujícími velkou pozornost. Vanda se lidem líbila a někteří si ji fotili už v čekárně před příjezdem vlaku. Jelikož se jednalo o spontánní nápad pana Nečiny a s Českými drahami nebylo předem nic domluveno, tak ani oba aktéři nedoufali, že budou moci fotit přímo v interiéru historického vlaku. A také nechtěli focením omezovat návštěvníky akce. Ti byli zvědaví a vstřícní, a tak sami od sebe nechávali pro focení prostor.

vanda5

Focení a dobově oblečená modelka byly zpestřením oslav 120 let chrudimských lokálek. Cestující vyjádřili přání, že by příště mohlo být dobově oblečených více lidí.

Práci modelky a fotografa vyšel vstříc i zaměstnanec železnice, který dokonce pomohl Vandě na stupínek, protože sama by tam v úzké sukni sotva vyšplhala. Umožnil jim i záběry z druhé strany vlaku, mimo nástupiště, které by historický snímek kazilo.

I když Vanda nefotila poprvé a šaty a móda jsou jejím celoživotním koníčkem, tak její profesí je zemědělství. O to více je ze snímku patrné, že ji focení baví, a i když není profesionálka, tak se umí tvářit jako by byla. Objektiv fotoaparátu ji má rád, je přirozená a má vnitřní náboj, který je z konečné fotografie patrný.

Ona sama říká: „Chci poděkovat všem za vstřícnost a shovívavost při sobotním focení. Chtěla bych poděkovat Markovi za skvělý nápad a profesionální práci. Ono to není jen se postavit a zmáčknout spoušť. Je to o správné póze a s tím pomůže dobrý fotograf. Vy se nevidíte. On vidí za sebe i za vás. Aby vám z hlavy netrčelo cokoliv v pozadí, aby linie pěkně seděly. Abyste se nehrbila a pootočila hlavou ve správném směru, jinak budete mít podbradek . Takže často stojíte ve zcela nepřirozeném postoji, který ale ve výsledku vypadá výborně a neplánovaně.“

Marek Nečina fotí odmala a první aparát dostal už jako předškolák. Koupil mu ho tehdy děda, chrudimský soudce a fotograf Jiří Skarpíšek. Sám se focením živil, když ho soudruzi v padesátých letech z politických důvodů vyhodili od soudu. Později se sice ke svému původnímu povolání mohl vrátit, ale focení miloval až do své smrti. A jak pan fotograf říká: „Rád na dědu vzpomínám“.
Focení se pan Nečina nyní věnuje jako profesionál naplno. Nedávno dokonce odešel z Chrudimského deníku, kde posledních 15 let působil jako redaktor. A tak mu je jeho koníček nyní profesí na plný úvazek.

Několik let sám s rodinou žil ve Slatiňanech, kde si pro své snímky oblíbil řeku, blízkost lesa, zámek a park, třešňovku nebo škrovádské skály. Tvrdí, že v Chrudimi tohle sepjetí s přírodou chybí. 

O tom, čemu se ve fotografování chce věnovat říká: „Mám rád historii a stylizované tématické fotky. Mám rád příběhy. Proto se chci při focení zákazníků zaměřovat na krátké série fotek, jež takové příběhy vyprávějí. Nápadů mám spousty, ale připravit podobná focení bývá pracnější, než postavit lidi před čistý papír v ateliéru. Musí se včas obhlédnout lokace. Musí se sehnat rekvizity nebo domluvit vhodné oblečení, případně i líčení. Důležitou roli hraje také počasí a denní doba. Fotím kdykoliv, ale nejraději navečer.“

 Ateliér Marka Nečiny naleznete v Chrudimi v pasáži Žralok na Resselově náměstí, ale termín pro focení je lepší si domluvit předem na telefonu 792 302 891 nebo přes Facebook facebook.com/necina

Pokud máte doma nějaké staré pěkné šaty, klobouky, boty, kabelky a jiné doplňky, které by měly skončit na skládce, tak pro dobové focení je to - to pravé. Můžete kontaktovat přímo Vandu http://vanda-styl.cz/kontakt

Platit nebo neplatit, ptá se radnice poněkud populisticky

Městský úřad Slatiňany položil občanům na svém oficiálním Facebookovém profilu záludnou otázku:„Platit nebo neplatit?“

Bez ohledu na to, čeho se otázka týká, si troufám odhadnout výsledek takovéto „ankety“.   

Dotazem město doprovodilo odkaz na článek uveřejněný na iDNES, který si můžete přečíst ZDE.

Článek se týká zpoplatnění části zámecké zahrady ve Slatiňanech. Ihned po uveřejnění se rozproudila diskuse občanů. Netuším, jestli všichni diskutující četli onen článek. Některé podezřívám, že prostě jenom odpovídají na otázku a přiklání se tedy k oblíbenému stanovisku: „rozhodně neplatit a nejlépe nikde a za nic“.

Část diskutujících si možná také nepřečetlo, že park zůstane plně průchozí a zcela zdarma se můžete procházet celým parkem až nahoru ke „klapačce“. Zcela bez poplatku budeme moci i nadále na 7 hektarech parku vozit kočárky, sednout si na lavičku, běhat, kochat se stromy, hrát hry, mít rande, nadávat na kastelána nebo poslouchat ptáky, pít víno a relaxovat….

Zároveň hodně diskutujících pochopilo, že nic není zdarma, ocenilo nákladnou rekonstrukci zámku a parku a symbolickou částku na údržbu rádi přispějí.

Jedna z diskutujících si myslí: „Pan kastelán je muž na správném místě, oceňme jeho snahu tu zanechat park a zámek pro další generace. Vzpomeňte si, jak to tam vypadalo před jeho nástupem, kdy park sloužil jako „káliště“ pro psy a dětské hospodářství jako azyl pro bezdomovce. Kdyby to zůstalo při původní údržbě, tak by maminky s kočárky parkem neprošly a cesty by nebyly ani vidět. Všichni slatiňanští občané by se měli chytnout za nos a neřešit hloupých 30 korun.“

dtsk hosp

Zpoplatněná by měla být pouze ta část zahrady, která bude nově oplocená a bude chránit novou výsadbu dřevin, okrasných květin, vodní prvky, dětské hospodářství, voliéry a mnoho dalšího nákladně opraveného, nově vybudovaného. Prostě vše, co stálo obrovské úsilí a nemalou investici a co by mělo zůstat co nejdéle funkční a krásné pro nás pro všechny, a to stojí peníze. Hodně peněz.

V této části zahrady si budeme moci za pěkného počasí zapůjčit v ceně vstupného lehátko, procházet se po upravených cestičkách mezi kvetoucími záhony růží, kvetoucími keři, zamířit k jezírku, usednout do stínu altánu….prostě za 30 Kč nebo roční stokorunovou permanentku užívat nadstandard této části parku.

jezrko2

Otázkou zůstává:

Proč se radnice zabývá něčím a pokládá dotazy na zpoplatnění nebo nezpoplatnění něčeho, co městu nenáleží?

Zámek i přilehlý park je státní a kompetence platby vstupného náleží Národnímu památkovému ústavu. Nejedná se o městský park, zámecká zahrada není v majetku obce. Bylo by pochopitelné, kdyby radnice zasahovala v momentě, kdyby se plánovalo zpoplatnění celého parku bez možnosti volně projít. Ale to rozhodně není tato situace.

Proč radnice zvolila tuto diskutabilní formu otázky na Facebooku a jakou to má pro radní vypovídající hodnotu?

Proč radnice zbytečně víří vášně mezi občany?

Proč radnice neocení náročnou rekonstrukci, která nemá v historii Slatiňan obdoby a není Národnímu památkovému ústavu a správci zámku i třeba jenom morálně nápomocna?  

Proč občané nerozhodují o výši vstupného na Švýcárnu nebo na plovárnu? Ty jsou v majetku města a nezdá se, že by o tom chtěla radnice s občany diskutovat.

Vlastně neexistuje ani jedna situace, kdyby v otázkách zpoplatnění čehokoliv dala radnice občanům prostor se vyjádřit.  

Proč radnice nepokládala otázky platit či neplatit například při zavedení poplatku za užití parkoviště u Městského úřadu? Pokud zvolím nejčastější argumenty diskutujících, tak zde se přece také nikdy neplatilo, mohli zde zdarma parkovat maminky, důchodci, prostě všichni. A najednou je zde z rozhodnutí radnice automat a chce peníze.

Možná by se mohl kastelán na stránkách zámku zeptat lidí, zda by si nepřáli zrušit vybírání poplatku za svoz komunálního odpadu. Sice to není v jeho kompetenci, ale peprná diskuse by se jistě rozpoutala.

Upozorňuji, že toto je nadsázka. Všechny poplatky mají své opodstatnění. Je to pouze ilustrace toho, že se to jeví jako zcela zbytečný a populistický krok radnice ve věci, která se chodu města bezprostředně netýká. Zavedení symbolického vstupného do části parku s možností si koupit celoroční permanentku není pro nikoho limitující a všichni máme možnost volby.

Buď zaplatím a užiju si hezký den, tak jak si ho užívala na svém slatiňanském panství třeba kněžna Vilemína a její rodina. Zároveň mě může hřát pocit, že tak trošku přispěji na nákladnou údržbu neskutečně krásné části zámeckého parku.

Nebo projdu zcela zdarma velkou část zahrady a budu pokračovat třeba na Kočičí hrádek nebo na Monaco, kde utratím ušetřených 30 korun.   

Zpoplatnění vstupu do části parku řešila rada města na své schůzi již 29. dubna letošního roku, kde vyjádřila svůj nesouhlas se zavedením vstupného.

Radní tak rozhodli, i přestože Město Slatiňany na údržbu zámeckého parku nikterak finančně nepřispívá. Všichni víme, kolik problémů přináší sucho a jak se daří nebo spíše nedaří se za stávající klimatické situace starat o dřeviny ve městě.

Proto si asi umíme představit, jak náročné je pečovat o 16 hektarů zámeckého parku s vražednou kombinací sucha, které tak dobře spolupracuje s kůrovcem. Jak dopadne park, když budou chybět peníze na jeho údržbu?  

O stanovisko jsme požádali zastupitele Daniela Vychodila, který říká: „Když jsem se poprvé dozvěděl, že se má zavést vstupné do části obnovovaného zámeckého parku, nebyl jsem u té představy nikterak nadšen. Dospívání jsem prožil zčásti právě v této části parku, kde jsme se s přáteli nejprve pod hlavičkou ochránců přírody a později jako skauti snažili pomáhat tehdejšímu kastelánovi panu J. Havlíčkovi s údržbou „chaloupek“ i parku. Sázeli jsme stromy, pleli cestičky, občas pronásledovali vandaly. Bohužel už tehdy bylo těch případů vandalství docela hodně. Dnes je park za velkých nákladů renovován do původní podoby, ve které existoval v určitém období v minulosti. Zároveň se zde pro návštěvníky rozšiřují možnosti vyžití. Návrh zavést roční permanentky pro placenou část parku považuji za rozumný kompromis, jak přispět na údržbu zámecké zahrady a zároveň nemuset platit při každé návštěvě. Zároveň jako zastupitel podotýkám, že rozhodnutí o placení či neplacení není v kompetenci města. Jedná se o rozhodnutí Národního památkového ústavu.“

Obdobně se k otázce zpoplatnění staví zastupitelka Kamila Picpauerová: „Rozhodně patřím ke skupině těch, kteří se vstupným do části zámecké zahrady souhlasí. Nevidím v tom problém, navíc, každý má možnost zajít do části, která je zdarma. Město by mělo mít zájem na tom, aby park vzkvétal a to bez peněz půjde sotva.“

Návštěvníci prohlídek, které se konaly letos v září v rámci Dnů evropského dědictví, byli zámkem a zahradou okouzleni. Viděli, že již nyní je zámek a park v takovém stavu, že je jisté, že po dokončení to bude naprostá turistická bomba a chlouba Slatiňan.

Buďme pyšní na to, co ve Slatiňanech vzniká a ponechme dokončení a péči o zámek a park v rukou odborníků tedy Národnímu památkovému ústavu. A přejme si, aby radnice v této poněkud zbytečné kauze nezatápěla pod kotlem, ale aby spíše přispěla ke zklidnění situace.

A věřte, že o Slatiňanech bude v souvislosti se zámkem po jeho kolaudaci na jaře 2020 hodně slyšet, což bude jistě ku prospěchu celé obci.

 

Nejčastější otázky a odpovědi k rozsáhlé obnově zámeckého parku a jeho plánovanému zpřístupnění v roce 2020 si přečtěte na webových stránkách zámku.

 

  • Zveřejněno v Politika
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

17°C

Slatiňany

Mostly Sunny

Humidity: 46%

Wind: 2 km/h

Banner 468 x 60 px