Přihlásit se

Z New Yorku do Trpišova

Z New Yorku do Trpišova

Prostřednictvím Slatiňanských novin Vám chceme představovat i zajímavé lidi, kteří žijí vedle nás a my ani mnohdy netušíme, co je v životě potkalo, čím jsou výjimeční…Jednou z takových osob je i Margaret Skodon (na fotce vlevo). Mladá žena, která se rozhodla opustit pohodlný život v New Yorku a natrvalo se přestěhovat do Trpišova. 

Maggie, název našeho povídání bude asi pro mnohé znít dost nepochopitelně. Mnohem pravděpodobnější by asi byl opačný směr z Trpišova do New Yorku. Co tě přimělo přestěhovat se do Česka, konkrétně zrovna do Trpišova?

Měla jsem k Česku vždycky blízko, a to hned ze dvou důvodů. První bylo moje příjmení – Skodon. Úplně původně znělo Škodon, věděla jsem, že moji předkové pocházeli ze Slovenska a vždycky mě spojení s touto částí světa zajímalo.
Druhý důvod byl ten, že jsem studovala divadelní scénografii a v našem oboru byl známý Josef Svoboda a divadlo Laterna magika, které se mi moc líbilo. Proto, když jsem měla za úkol vybrat si cizí jazyk pro své další studium, vyhrála to čeština nad latinou, a já jsem ji pak rok studovala. A v roce 1995 jsem se vydala do Prahy.

Jaký byl tvůj cíl?

No…popravdě…odjela jsem sem zcela bez cíle. Tušila jsem, že asi budu učit angličtinu, znala jsem DAMU…Týden před odletem mi jedna z mých učitelek „dohodila“ byt v Praze. Její známí odjížděli na tři měsíce pryč a sháněli podnájemníka, z čehož měla radost hlavně moje maminka.

Jak to probíhalo po příletu? Začala jsi učit, jak jsi měla v plánu?

Ano, začala, ale bohužel učení mě moc nebavilo. Kamarád mi poradil, že bych měla zkusit práci v klubu Radost FX, kde jsem začala pracovat jako dekoratérka. Tenhle klub tenkrát nefungoval jen jako hudební klub a restaurace. Byl to také prostor využívaný pro různé kulturní akce, např.přehlídky a mým úkolem bylo vymýšlet dekorace pro tyto akce.

Zároveň jsem ještě studovala půl roku na DAMU. Ale jako cizinec jsem si studium hradila sama, což bylo velmi drahé, takže jsem si bohužel víc než jeden semestr nemohla dovolit.

Maggie, to jsme stále v Praze a mě pořád zajímá ten přesun do Trpišova

V Praze jsem samozřejmě nezůstala natrvalo. V roce 2000 hodně lidí odjelo zpět do USA a já měla pocit, že už si to tolik neužívám. Vrátila jsem se zpět do USA, do Connecticutu k mamince. Kamarádka z Prahy mi pak nabídla místo v bytě v New Yorku a další kamarád práci v dílně, kde se vyráběl nábytek. Výroba nábytku mě vždy velmi zajímala, chtěla jsem se o tom naučit víc, a tak jsem s radostí místo přijala. Od zametání podlahy, přes broušení jsem se dostala ke kreslení a navrhování. V téhle dílně jsem se seznámila i s partou Čechů, do které patřil i můj nynější manžel. Když jsme pak po nějaké době, co jsme spolu byli, řešili, co dál, usoudili jsme, že náš život bude kvalitnější v Čechách. Manžel zároveň v té době získal v dědictví starou chalupu po babičce, a tak jsme se v listopadu 2002 přestěhovali rovnou do Trpišova.

To je zajímavé. Pojďme porovnat USA a Čechy. Něco tě šokovalo, když jsi sem poprvé přijela?

Velkým zklamáním pro mě bylo jídlo. V té době jsem byla vegetariánka a nabídka pro vegetariány byla v 90.letech příšerná – smažený sýr, knedlíky s marmeládou, hranolky…taky mě šokovala káva s lógrem. V dnešní době už je gastronomie na úplně jiné úrovni a skvělou kávu si můžete dát kdekoliv.

Co na mě tenkrát působilo velmi pozitivně, byla určitá spontánnost. Tenkrát ještě nebyly mobily, nešlo se na ničem ihned domlouvat, tak se často stávalo, že najednou zazvonila nečekaná návštěva. Dnes už tady v tomto směru začíná převažovat americký přístup – každý je uzavřený do svojí krabice a všechno se organizuje.

Napadá tě ještě něco, co lze srovnat?

Určitě je tu mnohem víc věcí dostupnější pro většinu lidi. Například zdravé jídlo. Takové vajíčko přímo z farmy je v Americe neskutečně drahé.

Hodně často se hovoří o zdravotnictví

České zdravotnictví má svoje mouchy, ale oproti americkému je zlaté. V USA si hodně lidí neplatí pojištění. A pokud neplatíš, ta hranice mezi tím být v pohodě a stát se bezdomovcem je velmi tenká. Pokud se něco přihodí, ten pád je strmý. Jeden příklad za všechny – v roce 2000 jsme při rychlé návštěvě USA zaplatili 300 USD jen za kapky do očí při zánětu spojivek. Při vážnějších problémech ceny šplhají do tisíců dolarů.

Maggie, máte dvě dcery, jak jsou staré?

Altě je 9,5 roku, Sylvii 7.

Kam chodí holky do školy? Jste spokojení s českým školstvím?

Obě holky chodí do slatiňanské školy a já osobně jsem se zdejší školou hodně spokojená. Líbí se mi, že tu zařazují do výuky moderní a progresívní prvky. Jako všude to je ale vždy o učitelích a myslím si, že ti slatiňanští jsou velmi kvalitní.

Lidé v Čechách mají obrovskou výhodu v podobě bezplatného školství. V USA je bezplatné pouze školství základní. Kdo chce jít studovat na univerzitu, musí si brát půjčku, kterou pak třeba 20 roků splácí. Samozřejmě záleží na tom, kde přesně studujete, v některých oblastech to vyjde levněji.

Jakým jazykem doma mluvíte?

Manžel česky, já anglicky, holky používají plynule oba jazyky.

Je to pro holky výhoda ve škole? Nenudí se? Nebo využívají vyučující toho, že mají ve třídě v podstatě rodilé mluvčí?

Samozřejmě jsou v angličtině úplně jinde než ostatní děti. Škola vychází holkám vstříc a Alta má dvakrát týdně místo angličtiny zvláštní program s panem asistentem, Sylvi zatím jednou týdně. Alta bohužel není ten typ, který by paní učitelce aktivně pomáhal ve výuce, ale nedávno s panem asistentem připravili pro ostatní děti hru v angličtině.

Čím se živíš teď? Zůstala jsi v oboru?

Ne, nezůstala. Sice se mi po návratu do Čech ozývali známí, dokonce i majitelka Radosti. Ale nakonec překládám z češtiny do angličtiny. Vyhovuje mi, že můžu pracovat doma a organizuju si práci podle toho, jak potřebuju.

Do Trpišova z vámi nakonec přestěhovala i tvoje maminka? Tolik ji lákal život na českém venkově?

Hlavní důvod, proč se sem maminka rozhodla na důchod přestěhovat, byly moje děti. Jsou to její jediná vnoučata, a tak nám chtěla být co nejblíž, užívat si dětství holek, prostě fungovat jako babička. Mám ještě sestru, ta ale ta děti nemá, takže navštívit maminku tady je pro ni jednodušší, než by bylo pro celou mou rodinu.

Jak se tady mamince bydlí? Je aktivní důchodkyně? 

Maminka je ráda, že nás má blízko, takže je tady šťastná. Ve volných chvílích maluje obrazy, už měla v Chrudimi pár výstav, takže ano, na svůj věk je aktivní.

Na závěr našeho povídání mě napadá ještě jedna otázka – jak je to s těmi předky? Pátrala jsi po nich? A vypátrala?

Ano. Na svatební cestu jsme jeli na Slovensko s cílem někoho z rodiny vypátrat. Měla jsem informace od babičky a pratety, že by měli bydlet nyní v Polsku. Našla jsem je, a zjistila, že mezi naše příbuzné patří i varšavský biskup Škodoň. V kontaktu s nimi ale bohužel nejsem.

Pokud Maggie potkáte, pravděpodobně vás upoutá její řeč. Česky se naučila perfektně, přízvuk vám ale napoví, že odsud nepochází. Jinak žije běžným životem mladé vdané ženy se dvěma dětmi. Je velmi komunikativní, našla si zde spoustu přátel a nebýt již zmiňovaného přízvuku, asi byste těžko hádali, že je rodilá Američanka. A všimněte si, že oceňuje to, co většina z nás považuje za samozřejmost – bezplatné školství a zdravotnictví.

Naposledy změněnoúterý, 26 březen 2019 14:39

6°C

Slatiňany

Cloudy

Humidity: 80%

Wind: 22 km/h

Banner 468 x 60 px